Pohádka o tom, jak se buňky hádaly o poslední kapku Céčka
aneb Božka, která se bála vitamínu

U Božky doma, hluboko uvnitř jejího těla, se od samého rána něco dělo.
Buňky běhaly sem a tam, v dispečinku blikala světýlka a všichni mluvili přes sebe. Bylo jasné, že dnes nepůjde o poklidnou směnu — zásoby vitamínu C totiž zmizely téměř beze stopy.
Buňka Dispečerka Dáša měla na stole hromadu žádostí s nápisem: "Vitamín C – urgentní!"
"No to snad ne," zabručela a promnula si jádro. "Další žádost z kůže, další z cév a mozek už volal třikrát… a já mám tady sotva tři molekuly! To mám dělit podle abecedy, nebo podle zoufalství?"
Do místnosti vrazila Imunitní buňka Žofka a mávala rukama:
"Dášo, okamžitě mi pošli aspoň trošku Céčka! Bojujeme s viry, a bez něj jsme slepí jak patrony!"
"Jo, jasně," přidala se Kolagenní buňka Klára. "A co já? Já tady držím kůži, cévy i klouby pohromadě, ale už se mi rozpadá materiál! Bez C mi kolagen drží jak papír na dešti!"
"To já bych taky ráda něco dostala," ozvala se Cévní buňka Cecilka, která se sotva držela pohromadě. "Tady už praskáme jak stará hadice! A Božka si myslí, že modřiny jsou jen kosmetická vada!"
Dáša si zoufale povzdechla: "Děvčata, já vím… ale zásoby jsou prázdné. Žádné nové Céčko nedorazilo už třetí den. Mám tady jen drobek a ten podle protokolu posílám mozku."
"Mozku?" vyhrkly všechny buňky najednou. "Zase on?!"
Z horního patra se ozval důstojný hlas Mozkové buňky Marie:
"Ano, zase já. Kdybych já přestala fungovat, Božka by přestala i myslet. A navíc já potřebuji Céčko na nervy — a těch s ní mám požehnaně!"
"Jo, to máš pravdu," zahučela Klára. "Ale víš, co je nejhorší? Božka si myslí, že vitamín C škodí, když se ho vezme moc! Že prý se to vyloučí a zbytečně zatíží ledviny!"
Dáša protočila cytoplazmu: "No jistě! A přitom vůbec neví, že si ho tělo neumí vyrobit! Každá buňka tu žebrá o trochu pomoci a ona se bojí si přidat kapku navíc!"
"A kdo za to může?" ozvala se z rohu tichá Ledvinová buňka Líza. "Různé chytré články a varování z internetu. A přitom já bych Céčko brala všema deseti – pomáhá mi filtrovat toxiny a chránit tkáně. Ale nedostanu nic."
Do ticha se ozvala malá, ale odvážná Imunitní buňka Žofka:
"Holky, jestli to takhle půjde dál, budeme všechny nemocné. Céčko není jen pro rýmu – bez něj se rozpadá kolagen, oslabují cévy, hojení se zpomaluje, energie padá, imunita klečí a nálada s ní."
Mozková Marie přikývla: "A kdo to Božce vysvětlí?"
"Možná by pomohla jedna malá osvěta," pousmála se Dáša. "Třeba pohádka… o tom, že vitamín C není strašák, ale náš hrdina."
A tak si buňky v Božčině těle uvědomily, že se hádají zbytečně. Není to o tom, kdo Céčko dostane — ale jestli vůbec přijde.
Protože když chybí základní živiny, tělo začne šetřit – a to nikdy nekončí dobře.
Co buňky opravdu potřebují:
-
Dostatek vitamínu C každý den (nejlépe postupně uvolňovaný) 🍋
-
Společně s vitaminem E, zinkem a flavonoidy
-
Čerstvé ovoce a zeleninu – ale i doplnění, když už tělo volá o pomoc
-
Důvěru, že "víc Céčka" neznamená hůř – znamená ochranu 🌿
❓ A jak to máš ty? Dostávají tvoje buňky dost Céčka, nebo se i u tebe v těle hádají o poslední kapku jako u Božky?
Každá pohádka má své ponaučení – a i ta tvá může mít šťastný konec.
Možná ses v tomhle příběhu poznala (nebo poznal).
Zvu tě na online poradenství nebo osobní HBS měření, kde spolu najdeme, kde má tělo rezervy a co potřebuje.
📩 Klikni sem a domluv si konzultaci:
👉 [Online poradenství – odkaz]
👉 [HBS měření – odkaz]
A nezapomeň — není Céčko jako Céčko.
Tělo si ho neumí vyrobit, a když chybí, projeví se to na pleti, imunitě, cévách i náladě.
Správná forma a dostatečné množství dokáží udělat mnohem víc, než si myslíme.
