Pohádka o tom, jak v těle propukl malý „požár“

"Halóóó! Tady Bílá krvinka Anežka, potřebuju posily!" hulákala Anežka jak na vojně. "Máme problém! Zánět na obzoru!"

Z rohu přiběhla Buňka pojivové tkáně Boženka, rozcuchaná a celá zpocená: 

"Co se děje tentokrát? Zas něco prasklo?"

"Ne, tentokrát je to tichý požár," zasyčela Anežka. 

"Tělo je pod tlakem a chybí nám palivo na hašení. Céčko je v mínusu, antioxidanty nikde… já už ani nemám čím mávat bílou vlajkou!"

"A kolik ho chybí?" zvedla obočí Boženka.

"Hodně!" vyhrkla Anežka. 

"Tolik, že i kolagenové buňky začínají panikařit. 

Nemají z čeho opravovat tkáně, jsou unavené a povolují jim švy. 

Zánět se začíná roztahovat a mává nám z rohu jak rozjařený turista na all inclusive."

Přiběhla i červená krvinka Květa a šeptla: 

"A aby toho nebylo málo… žádný selen, žádný zinek, žádný vitamin D. 

Imunitní systém tu stojí jak parta dobrovolných hasičů bez vody."

"Super," protočila Boženka očima. "Takže máme zánět, nulové zásoby, žádné palivo, nulovou podporu… a ještě k tomu stres. To nám to pěkně kvete."

"No jasně," přidal se makrofág Pepík. 

"Stres si tady chodí jak doma a přikládá pod kotel. My hasíme a on si píská. Tohle je sabotáž!"

A tak v těle vznikl zánět. Malý. 

Ale když tělo nedostane dostatek živin, céčka, minerálů a podpory, z malého požárku se může stát pořádný plamen.

Jak to máš ty? Má tvé tělo dost paliva na hašení a regeneraci, nebo by taky potřebovalo doplnit zásoby?