Pohádka o zmatku v podkoží

V podkoží to jednoho dne pořádně zadunělo. Krevní buňka Anička se vzpamatovávala z nárazu, zatímco kolem ní panoval dokonalý chaos.

"Proboha, co to bylo?!" vykřikla a zvedla se z malé podkožní louže. "Jeden den si klidně pluju kapilárou a druhý den—BÁC!—praskne cévka a já ležím uprostřed modrofialového bojiště!"

K ní se připlížila Kolagenní buňka Růža, lehce nakřáplá a s obvazem kolem jádra. "To nebyl žádný vichřík, Aničko … to byla rána! Božka šla kolem stolu, zakopla a bum – roh stolu to schytal první. Cévy to neustály, ventil povolil a bum – jsme venku!"

Anička si otřela imaginární pot: "No bezva. A teď tu budeme hezky ležet, oxidovat a dělat ostudu. Božka se bude dívat do zrcadla a lamentovat: 'Jéé, já mám modřinu!' A my? My jsme ty, co tu makají na úklidu."

"Jojo," přidala se Imunitní buňka Týna, která dorazila se záchrannou vestou. "Já už volám regeneraci. Cévy se musí zacelit, hemoglobin změní barvu a všechno se musí pěkně vstřebat. Ale teda… kdyby bylo víc vitamínu C a kolagenu, nemuselo by to tak prasknout."

"Přesně," kývla Růža. "My nejsme pružné jako za mlada! Když Božka šetří na výživě, všechno je křehčí – cévy, pojivová tkáň i my. A pak stačí malá rána a bum, z toho je festival modřin."

Anička se ohlédla kolem: "A co stres? Ten nám taky dal zabrat. Žádná regenerace, žádná výživa, žádný klid."

Týna se usmála: "Neboj, když tělo dostane, co potřebuje — céčka, kolagen, hydrataci, minerály — a trochu klidu, zmizíme jak pára nad hrncem."

✨ A tak zatímco Anička s Růžou uklízely spoušť, modřina pomalu měnila barvy a mizela. Všechno totiž není jen o ráně — ale i o tom, jak silné a vyživené máš cévy a tkáně.

Co pomáhá buňkám v boji s modřinami:

• dostatek vitamínu C pro pevnost cév 

• kolagen a kvalitní výživa

• hořčík, zinek a železo

• pohyb, který podporuje cirkulaci

• a hlavně — nepřehlížet signály těla 

A jak se mají tvoje cévní buňky? Jsou pružné a silné, nebo taky volají o pomoc jako u Božky?