Velké Céčkové povstání v Boženově
... aneb Bitva o Zásobárnu

V Boženově bylo od samého rána rušno. Ne takové to obyčejné – ale to znepokojivé, kdy v každé čtvrti blikají majáky a buňky pobíhají sem a tam jak poplašené mravenci.
V Zásobárně živin (hluboko mezi Střevní kolonií a Modrým okruhem) blikala všechna výstražná světla. Dispečerka Dáša se potila pod přetíženou membránou a na stole jí přibývaly další a další žádanky s červeným razítkem: "Vitamín C – urgentní!"
"No to snad ne," zamumlala a promnula si jádro. "Další žádost z Kůže, další z Čtvrti Proudů, mozek volal už třikrát… a já tady mám sotva tři molekuly Céčka! Mám to dělit podle abecedy, nebo podle zoufalství?"
Dveře se rozletěly a dovnitř vběhla Imunitní buňka Žofka, celá udýchaná z patrolování Strážní brány.
"Dášo, okamžitě mi dej aspoň kapku Céčka! Ve Zbrojnici obrany už padáme na kolena. Virák Kazisvět se šíří a bez Céčka jsme slepí jak patrony!"
"Jo a co já?!" ozvala se Kolagenní Klárka, která přiběhla ze Stavitelova náměstí s rozpadlým lešením na zádech. "Mně už se rozpadá konstrukce! Bez Céčka kolagen drží jak papír v dešti!"
"A my v Čtvrti Proudů taky lapáme po dechu!" přidala se cévní buňka Cecilka. "Stěny povolují, tlak kolísá a Božka si myslí, že modřiny jsou jen kosmetická ozdoba!"
Dispečerka Dáša si povzdechla: "Děvčata… zásoby jsou prázdné. Žádná nová dodávka nedorazila už třetí den. A protokol říká jasně — zbytek jde do Signální věže."
Všichni ztichli.
"Do Mozku?!" vyhrkly buňky.
Z horního patra se ozval hlas Mozkové velitelky Marie:
"Ano. Když padnu já, padne všechno. Signální věž musí zůstat v provozu. Já bez Céčka nezvládnu stres, myšlení ani náladu."
"Jasně," sykla Klárka. "Mozek si zase bere všechno. A pak nám cévy praskají a kůže vypadá jak mapa."
Dáša protočila cytoplazmu. "A to nejlepší — Božka má strach si Céčko vzít. Četla, že prý zatěžuje ledviny. Netuší, že tělo si ho samo vyrobit neumí!"
V rohu tiše seděla Ledvinová Líza a dodala:
"Jo… a přitom já bych Céčko brala všema pórama. Pomáhá mi filtrovat toxiny. Ale Božka mi radši pošle vodu z kohoutku."
Do ticha zazněl malý, ale odhodlaný hlas Žofky:
"Holky, pokud nedostaneme posily, bude zle. Céčko není jen pro rýmu. Je to klíč ke kolagenu, cévám, imunitě, hojení i náladě. Bez něj padne půl města."
Mozková Marie zhluboka vydechla a poté rázně zavelela:
"Není čas brečet. Aktivovat Nouzový režim! Zavolat všechny zálohy. Vyhlásit Céčkovou mobilizaci!"
Do místnosti se nahrnuly další postavy: Zinkáček Zdeněk z podpůrné jednotky imunity, Flavonoid Fanda se svým štítem proti oxidativnímu stresu, Vitamin Ema z týmu antioxidantů. Všichni zvedli hlavu a zakřičeli:
"Jdeme na to!"
Lymfačky z Zeleného údolí otevřely kanály, Cévní Adéla zvedla ventily a Svalová čerpadla v Čtvrti Proudů začala posílat signály: "Připravit průtok, posílit zásobování!"
Z depozitů se otvíraly zbytky skladů, ale bylo jasné — zásoby jsou malé, město jede na doraz.
🍋 A co Božka?
Seděla v křesle, bez energie, s unavenýma očima, těžkýma nohama a pnutím v kůži. Nechápala, proč je podrážděná, proč se jí snadno tvoří modřiny, proč je jí zima od nohou. Netušila, že uvnitř Boženova se o poslední molekuly Céčka právě bojuje jako o zlatý poklad.
✅ Co tělo potřebuje, aby Boženov nekolaboval:
-
Dostatek vitamínu C každý den (nejlépe postupné uvolňování)
-
Spolupráci s vitaminem E, zinkem a flavonoidy
-
Kvalitní výživu i doplnění ve chvílích, kdy tělo volá o pomoc
-
Připomenout si, že "víc Céčka" neznamená nebezpečí — ale obranu 🛡️
💬 A co ty?
Jsou tvoje zásobárny plné a buňky spokojené — nebo se i u tebe v těle hádají o poslední kapku jako u Božky? 🍊✨
