... aneb Jak Serena a Bára zachránily Prostíka

... aneb Když se podzim vplíží do Boženova

... aneb Když pohyb předběhne výživu

... aneb Když se město znovu nadechne

... aneb Když se temno plíží beze zvuku

V Boženově bylo od samého rána rušno. Ne takové to obyčejné – ale to znepokojivé, kdy v každé čtvrti blikají majáky a buňky pobíhají sem a tam jak poplašené mravenci.

... aneb Bitva o Čtvrť Proudů

... aneb Taktika spálené země

... aneb Statináři přicházejí do Pepanova

V Pepanově bývalo v mozkové centrále živo. Cholesterin — zkušený posel, elegantní chlapík v lesklém kabátě — vždy přesně věděl, kdy kam vyrazit.
Jeden den posílal posily opravovat buňky, druhý stavěl nervové obaly, třetí dodával materiál pro tvorbu hormonů.
Byl to tichý, ale spolehlivý pomocník. Všichni ho respektovali.

... aneb Když kůže zůstane poslední možnost

aneb Božka, která se bála vitamínu

V Boženově se dlouho šeptalo, že se blíží průšvih. Detoxikační dálnice začaly být přecpané a v podzemí už nebylo kam dávat barely s odpadem.

Do Boženova dorazil jednoho jarního rána nový návštěvník — svěží, jiskřivý , s pořádnou dávkou energie.
Pan Céčko.
Přišel s úsměvem, pískal si a volal:
"Tak kde to tady máte rozcuchané, dámy buňky? Jdu uklízet, opravovat a chránit!"

aneb Co se stane, když buňky hladoví

Virák Chřipák Kazisvět ten den necestoval jen tak náhodou.

…aneb každé tělo má svůj vlastní příběh

aneb Božka šetří na hormonech a kosti trpí